Hranice mezi tím, co je považováno za normální a závislostí lze často velmi těžko definovat. V sexu platí to, že normální je všechno, co se líbí a vyhovuje oběma partnerům.
Záleží to od intenzity, stráveného času a způsobu. Sexuální závislost patří mezi stejné diagnózy jak je závislost na alkoholu, a může mít stejný dopad, třebaže zde odborníci nemají stále jasno.
Podle informace TASR z roku 2006 o existenci závislosti na sexu svědčí i fakt, že profesor sexuologie Petr Weiss z pražského Sexuologického ústavu měl pacientku, které pro tuto poruchu dokonce uznali invalidní důchod. Jednoduše její chuť na sex byla tak intenzivní, že nedokázala pracovat. Na druhé straně, někteří sexuologové tvrdí, že v případě přehnané potřeby mít sex, velkou úlohu sehrávají i jiné problémy, přičemž sex slouží jen na jejich kompenzaci.
Bez sexu ani den
Neznamená to, že když máte rádi sex a cítíte touhu a chuť i několikrát denně, nejste v pořádku. V pořádku však není, jestliže ho upřednostňujete před jinými povinnostmi, výrazně vám i okolí zasahuje do běžného života, žijete jen kvůli sexu a nevíte si bez něho představit ani den. I když sexuálně závislí, nebo posednutí sexem zde byli vždy.
Dnes je velkou „pomůckou" internet. Ti, kteří neumí ovládat svoji vášeň nejednou prosedí celé dny u internetu a neustále hledají nové informace, které poskytuje. Nejčastější jde o sledování porna, ne však občasné, ale naléhavé a velmi frekventované.
Řeč chemie
Jak vzniká takováto závislost? Může za to neurotransmiter dopamin - látku, která reguluje činnost určité části mozku. Uvolňuje se z mozku vždy, když děláme něco, co nám je velmi příjemné a nebo nás vzrušuje, jako je například pro mnohé ženy velmi důležité nakupování, hraní her, či jakýkoliv jiný koníček. A samozřejmě, i sex. Dopamin se též uvolňuje při jiných závislostech, při pití alkoholu, či užívaní drog a jeho vliv nás nutí opakovat tento zážitek, protože byl vyhodnocený jak vysoce příjemný a dík dopaminu po něm následuje fyzické i psychické uvolnění.
15x denně
Zvýšená chuť na sex však rozhodně chorobou není. Nadměrná, kdy už můžeme mluvit o závislosti se nazývá i hypersexualita - zvýšená sexuální aktivita na základě zvýšeného sexuálního pudu a v tomto případě je podle odborníků frekvence sexuálních aktivit až tak vysoká (například i 15x denně), že obtěžuje partnera i okolí.
Podobně jako při jiných závislostech, i při závislosti na sexu, člověk ztrácí kontrolu nad svým chováním, nejednou dělá i riskantní kroky, jen proto, aby dosáhl svého. V případě neukojené závislosti na sexu se objeví deprese a úzkosti. Horší jsou případy, které jsou spojené s agresivním chováním i na veřejnosti, či jinými psychickými poruchami.
Muži můžou?
Jestliže se vám zdá, že váš partner má blízko k této hranici, důležité je posoudit, zda to není jen tím, že vaše chuť na sex je přirozeně nižší než jeho. I proto se mluví, že pro partnerství je mimořádně důležité, aby si partneři rozuměli v sexu, a to zejména pokud jde o frekvenci jeho potřeby. Zajímavé je i to, že naše společnost víc toleruje přehnané sexuální chování muže než ženy. V případě mužů je časté střídání partnerek považované za normální, ale u žen již ne. Zde už je to promiskuita.
Hypersexualita: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hypersexualita
A pro toho, kdo to bere příliš vážně ;-)
Pane doktore, mam strašně horlivého muže, který to všude chce.
Na tom není nic zlého, aspoň má o vás zájem.
Právě včera jsem stála u pračky, on přiskočil a zezadu...
Co je na tom tak divného?
Pane doktore, nehněvejte se, ale v Tesku?







