Erotické povídky, Erotika

Serge alias krásný Alexandr si vpálil kulku do hlavy v jedné vile v Chamonix. Kdyby tak neučinil sám, musel by to udělat někdo jiný. I když Serge roztočil půl miliardy, našli policisté v jeho kapse pouhých 14 franků. Celý život byl obklopen prvotřídními gangstery a krásnými ženami. Ve chvíli smrti byl sám.

Jeanne Arey vystupovala v druhořadém kabaretu a tam ji objevil Serge. Muž nejen hezké tváře, ale bohatě obdařený tím, co ženy nejvíc přitahuje. Měl pouze jednu vadu. Chyběly mu peníze a v Jeanne tušil dobrou investici.

„Udělám z tebe slavnou kabaretní hvězdu," slíbil tenkrát, když ji poprvé doprovázel do jejího bytu. Ale jeho myšlenky se soustředily na jediné: jak by mohl pomocí Jeanne při]ft snadno k penězům. Uvažoval zcela chladně. Peníze neleží na ulici, ale proč by nemohly ležet v posteli? Musí dostat Jeanne a pak nebude problém donutit ji, aby pro něho pracovala.

Serge se usmál pří krásné vidině a vstoupil do Jeannina bytu, který byl na její poměry přepychově zařízený. Netrvalo dlouho a oba skončili v posteli. Serge dovedl virtuózně ovládat svůj nástroj. Postupně a s jistou dávkou zlomyslné rozkoše přivedl Jeanne k extázi, až křičela: „Sergi, miláčku, jsi báječný!" Teď ji měl tam, kde chtěl. Věděl, že za Jeanne dochází Paul — bohatý důstojník od letectva. V něm viděl zdroj bezpracného zisku.

Serge si zapálil líně cigaretu a řekl ostře: „Potřebuju peníze do kšeftu. Obstaráš mně je od toho svého pilota." Zůstala před ním překvapeně stát a Serge pokračoval: „Prachy investuju do tebe, ale musíš pro to taky něco udělat." V očích jí zajiskřilo a pobouřeně ze sebe vyrazila: „Ty mizero! Vypadni, okamžitě vypadni, ať už tě nevidím!"

„Dávám ti čas na rozmyšlenou, uvažuj o mém návrhu." Serge odešel a Jeanne zůstala sama se svými myšlenkami. Přijímala dál svého letce, který k ní zašel vždycky, když měl volno, ale Jeanne neměla klid. Stýskalo se jí po Sergeovi a chybělo jí jeho vášnivé milování. Když se u ní konečně objevil, vrhla se mu nedočkavě do náruče a rukou mu hned zajela do rozkroku.

„Dělej si se mnou, co chceš. Moc tě potřebuju." Sklonila se a tělo se jí chvělo očekávanou rozkoší, když si mazlivě začala hrát s jeho mužstvím. Několik dotyků jejích drobných prstů, hřejivé objetí rudých úst a Serge byl připraven uvést Jeanne do ráje. Od toho dne to mezi nimi báječně klapalo. Jeannina touha byla ukojena a Serge od ní odcházel vždycky s tučným balíčkem franků, které ona vytáhla ze svého letce.

Přišla válka. Paul zahynul při leteckém útoku a Jeannin finanční pramen vyschnul. Jaké však bylo její překvapení, když jí přišlo z notářství oznámení, že jí Paul ve své závěti jmenoval universální dědičkou svého jmění. Konečně bude mít pro Serge dost peněz a už nebude muset nikomu dělat matraci.

Když oznámila radostnou novinu Sergeovi, v duchu zajásal. Byl si dobře vědom toho, že má Jeanne k sobě připoutanou a že si s ní může dělat, co se mu zachce. A také měl své plány. „Pronajmu pro tebe divadlo," řekl jí, ale jeho představy sahaly mnohem výš. Toužil proniknout do centra mar-seilleského podsvětí a divadlo mu mělo sloužit jako zástěrka v jeho obchodu s drogami.
Šťastná Jeanne jmenovala Serge ředitelem ve svém novém divadle, ale brzy poznala, že dává přednost mladým baletkám, které sí u něho podávaly dveře. Jednoho dne si ho nechala zavolat do své kanceláře a vyzývavě se na něho usmála.

„Pojď, chci, aby ses se mnou miloval. Teď hned a tady." Ale Serge už měl své plány s malou Nicole a Jeannino chování ho popudilo. Byla stále žárlivější. Chytil ji za ramena a vmetl jí do obličeje: „Tak ty si myslíš, že jako pejsek přiběhnu pokaždé, když si zamaneš? Že se třesu na to, abych se mohl s tebou vyspat? Nebuď směšná, takových jako jsi ty, můžu mít na každém prstě deset!"

Jeanne zůstala na okamžik jako opařená, ale brzy se vzpamatovala a vrhla se proti němu. „Ty grázle!" vyrazila ze sebe a chtěla ho udeřit. Jeho ruka ji však předešla a srazila prudce na zem. Ponížení, které jí Serge vmetl do tváře, v ní vyvolalo hysterický záchvat. Začala se zmítat v křečích na podlaze, a pak náhle vykřikla: „Ano, bij mě. Ještě, prosím." Serge se sklonil a udeřil ji ještě jednou. Svezla se mu k nohám a ruku vztáhla k místu, kde se skrýval předmět její touhy. Jako smyslů zbavená začala ústy sát jeho úd.

Serge jí hrubě zvrátil hlavu, pak ji vzal do náruče a surově mrštil na sametovou pohovku. Strhla ze sebe šaty a přitáhla ho k sobě.

„Pojď, rychle," zavzdychala a dychtivě se rozevřela. Vniknul do ní náruživě, až bolestí vykřikla. A pak se začala propadat do propasti.

Když odešel, zůstala vyčerpaně ležet a spokojeně se usmívala. Hlavou jí proběhlo poznání, že Serge je na ní závislý a že si ho může připoutat. Peníze! Dokud bude mít pro něho peníze, bude se k ní stále vracet.

Ale nic netrvá věčně. Přišel čas, kdy už nebylo z čeho brát. Všechno, co kdysi měla, zmizelo v nenávratnu. Divadlo bylo úředně zavřeno a také Serge zmizel beze stopy. O jeho dalších osudech se dozvěděla až ze stránek novin, kde si přečetla i zprávu o jeho smrti. To už byla na vrcholu své slávy.