Erotické povídky, Erotika

<<< Zpět na hlavní stránku

Žena - Ať žije velkorysost

Cestující ve věcech lásky

Není žádné slovo, které by jí způsobilo silnější vzrušení, něž slůvko „cizí“, žádné odpudivější, než formulka „obvyklý“. To neznámé jí magicky přitahuje. A pak to musí poznat za každou cenu. To prostřední, obyčejné přímo nenávidí.

Tak je to také s láskou: Pro ženu ve střelci není láska bezpodmínečným obsahem života, bez nějž by nemohla být šťastná. Láska zůstává variací, jakkoli krásnou variací, na objevitelské cestě za zážitky, citovými dojmy, za možnostmi osobního rozvoje. Jak se neustále rozhlíží po změně a po nových zkušenostech, tak se sama mění z minuty na minutu.

Kdo miluje ženu ve střelci, miluje každý den jinou ženu. U ní neexistují žádná opakování, jen premiéry. Hned je něžnou, hravou bytostí, s jediným přáním učinit partnera šťastnějším, hned zase plachým děvčátkem, jemuž je každý dotyk skoro trýzní, hned velkou dámou, která se s svrchovaností nechá „obsluhovat“. V příštím okamžiku se ale může ukázat již jako žádostivá, nenasytná, bezmezně nymfomanická žena, která by chtěla za jedinou noc zakusit všechny výšiny a hlubiny sexuality, aby pak o několik málo hodin později zdánlivě všechno zapomněla a byla znovu někým úplně jiným. Milovat ženu ve střelci je úmorné, ale právě tak obšťastňující, překvapující, osvětlující. Je jako elixír pro muže, který je dostatečně vybaven nápaditostí a obratností, aby se zúčastňoval na jejích extravagantních skocích a při vší zamilovanosti nedopustí chyby, držet se jí jako klíště. Ona potřebuje svobodu. Velmi mnoho svobody.Každý pokus o to, spoutat ji řetězy, schovat, uzamknout, nebo ji chtít změnit, by znamenal konec partnerského vztahu. Kdo se považuje za „dobrý průměr“, ten by se měl ženě ve skopci vyhnout velkým obloukem. Ona hledá to Neobyčejné, ať už to vypadá jakkoli. Největší šance má u ní muž, který se objeví jako cizinec, který ji vysvobodí z její dosavadní situace. Jde s ním, ať už je to kamkoli. Hlavní je, že je to daleko, daleko odtud a jinak.

Žena ve střelci platí za nevěrnou, snad dokonce za nestálou. To nesouhlasí. Správně je tomu tak, že když se pro něco stává nudným, nebo dokonce utlačujícím, pak bez odkladu hledá východisko. Musí být na svého partnera hrdá a pak s ním, pokud je možné, půjde přes všechny překážky a nesnáze. Musí jí ukázat, že je jí schopen poskytnout jistý luxus. A na veřejnosti dát najevo, jak moc ji ctí a jak dobře si může dovolit mít tuto skvostnou bytost.

O čem sní

U ní a v této oblasti je ona jediná, nevyskytují se žádné typické sexuální fantazie a snové představy. Nenechá se uvěznit do žádného schématu, nýbrž také v této oblasti stále hledá to, co tu dosud nebylo. Již jako malé děvče sní o pohádkovém princi, který ji vysvobodí. Přitom se její představy neochvějně točí kolem „technických“ otázek milostné praxe: „Jak se to dělá? Co dělá on? Co budu pociťovat?“ Fantazie jsou neustále, v následujícím období praktických zkušeností, o krok dopředu, takříkajíc připravují cestu tomu, co k ní přijde. A tento proces se skoro nekonečně stupňuje, až konečně vrcholí v drastické pornografické scéně, jíž by se nikdo u této tak příjemné, jemné ženy nenadál:
Nachází se ve společnosti velmi vzdělaných, vážených lidí. Povídá se, pije, vysoce se intrikuje, až je hovor stále uvolněnější a přání stále jasnější. Nakonec je to tak daleko. Všichni chtějí provést něco docela „zlého“. Dámy se začínají vysvlékat, pánové jsou dotěrnější. Žena ve střelci ještě váhá a neví, jestli by se neměla připojit, anebo pobouřeně společnost opustit.
Ale muži dávají najevo, že vůbec ze všeho nejdůležitější je, aby právě ona zůstala a účastnila se. Ona, která přihlíží ještě skoro chladně a nezúčastněně. Konečně ji oba nejsilnější muži vycloumají do výše a pokládají ji na stůl. Žena ve střelci se chce bránit, ke svému zděšení ale zjišťuje, jak strach, stud a slast se stupňují do nepoznané závratě štěstí. A tu začíná ona spolupracovat. Může sotva čekat, dokud nejsou poslední cáry šatů strženy z jejího těla, brzy jsou pouta na rukou a nohou tak pevná, že už se nemůže ani pohnout. Triumfálně zjišťuje, že o ni usilují všichni, muži i ženy. A pak snažně prosí přisušeným hlasem: „Bijte mě konečně. Silněji, vezměte si mě všichni.“ A vzpíná se, křičíce trýzní a slastí proti biči.

Tak miluje

Má ráda hodně něžnosti, nechá se ráda hladit a líbat. Zvláště tehdy, když s tím vůbec nepočítala. Při milostné hře to ovšem pokládá čistě za marnění času. Zcela jistě odstrčí laskající ruku nebo líbající ústa stranou a stahuje partnera přes sebe. Ať za světla nebo za tmy, v hotelovém pokoji, nebo někde na louce potřebuje možnost, aby se mohla rozjet. Chce sténat, křičet, aniž by to slyšeli sousedi. Když je to už pak tak daleko, že ji uchvátilo vzrušení, nejsou něžnosti a ohleduplnost na místě. Má ráda, když se bolest a slast stejnoměrně rozlévají. Ještě horší než příliš něžný milenec je nudný milenec, anebo takový, který se pokouší rutinně ohřívat včerejší polévku. U ní neexistuje věta: „To se nesluší“ ani v životě, ani v lásce. Takže neodmítá orální ani anální sex, pokud se nestane pravidelností.
Jenom se na ni nesmí přijít s „uměleckou“ láskou. Láska pro ni není žádné divadelní představení s určitým rozdělením rolí. Nemiluje žádné scény, které byly namáhavě připravené, nýbrž improvizaci. Žádnou „hračku“, ale maso a krev. Jediným „pomocným prostředkem“, který oceňuje, je alkohol jako odbrzďovač. Milenec, který by po orgasmu vyčerpán padl na stranu, by znamenal trpké zklamání. Protože teprve „po tom“ je ona správně oživená. Nyní je její tělo přístupné horkým polibkům, něžným prstům, měkké kůži, která se na ni tiskne. Netrvá dlouho a chce partnera znova „projet“. Teprve druhý, třetí, čtvrtý orgasmus jí přináší pravé uspokojení.

To očekává od svého partnera

V muži hledá ta neúnavná a proměnlivá žena nejprve silnou ruku, který ji vede a poskytuje jí jistotu a který je přece tak dalekosáhle mocnější, než ona, že jí poskytne měřítko, posle něhož se sama může měřit. Příležitostně musí on jednat proti její vůli. Ona na to čeká a provokuje jeho odpor. To, co ona říká, se nesmí tak jako tak brát příliš vážně, protože ona může už v příští vteřině změnit své mínění a byla ba zklamána, kdyby on hned tuto změnu smyslu zažíval, nebo schvaloval. Nesní být žárlivý, neboť ona je obletována a je pro ni velkým požitkem, společensky hřát nějakou roli. Právě velmi rozmazlení, zkušení muži letí na ženu, vyzařující silný, mnoho slibující erotismus. Vlastně by potřebovala více mužů: jednoho, kdo o ni dobře pečuje, jiného, který ji unáší vzhůru ke hvězdám, a dalšího, který ji nekompromisně v lásce, ale právě jen v ní usazuje zpět na zem. Její vlastní erotogenní zóny jsou vnitřní strany stehen. Tam je neobyčejně citlivá. Lehké pohlazení, nebo polibek těchto partií přivádí její krev do většího varu, než nejhorčejší polibek, nebo samotný dotek genitálií. Také zadnice patří u ní k sexuálně velmi silně reagujícím tělesným částem. Nemá ráda žádné poplácávání, ale prudké uhození do zadku během milování (tedy když je silně vzrušená), nebo také kousnutí, ji mohou dohnat do zběsilé vášnivosti.

Vskutku žádná žena pro rozmazlené, nejisté nebo malicherné figury. Je to úplná žena, která potřebuje celého muže. Nebo právě mnoho mužů.